Changer de sexe, l'erreur de sa vie...(La DÉTRANSITION) #54
Změnil jsem pohlaví, protože mi psychiatr řekl, že jsem gay, a já zpanikařil. O sedm let později jsem si uvědomil, že jsem jen utíkal před tím, abych se naučil milovat sám sebe. Tranzice je rozhodnutí na celý život – nenechte se do něj ve spěchu dotlačit během šesti týdnů.
Přehled
Marjo, jednatřicetiletý Kanaďan, vypráví o své tranzici na ženu v roce 2016 po krátkém psychologickém posouzení a o sedmiletém životě jako Marie-Joël před detranzicí kolem roku 2022. Nyní se identifikuje jako nebinární, přičemž se prezentuje jako muž, ponechává si implantáty prsou, ale odmítá další operace. Varuje, že tranzice pro něj byl snadný únik od sebepřijetí, kritizuje afirmativní kliniky za opouštění pacientů a vyzývá mladé lidi, aby si před nevratnými rozhodnutími dávali mnohem více času.
Úplné shrnutí videa
Marjo, jednatřicetiletý muž z Lévis v Québecu, vypráví svůj příběh přechodu z muže na ženu a zpět. Jeho tranzice začala kolem roku 2016 poté, co mu psychiatr naznačil, že by mohl být homosexuál; v té době neměl žádné sexuální zkušenosti a cítil se převážně asexuálně. Šokován tímto návrhem podstoupil další psychologickou práci a brzy začal uvažovat, zda není prostě v nesprávném těle. Medicínský proces postupoval překvapivou rychlostí: po zhruba třech hodinových sezeních s odborným psychologem v průběhu asi šesti týdnů mu bylo schváleno podávání estrogenu a blokátorů testosteronu. Endokrinolog vysvětlil rizika – neplodnost, snížené libido, měkčí erekce – ale on pokračoval. Strávil sedm intenzivních let životem jako Marie-Joël, pracoval jako zdravotnický asistent a ve stavebnictví, hrál ženský volejbal a plně se prezentoval jako žena. Byl společensky přijímán, ale postupně pociťoval nepohodlí, zejména kvůli své fyzické výhodě ve ženských sportech, a zaplatil vysoké částky z vlastní kapsy za laserové odstranění chloupků a zvětšení prsou. Do roku 2022 Marjo cítil, že je něco zásadně špatně. Opustil ženský volejbal a ustoupil od ženských aktivit, když si uvědomil, že se již necítí jako reprezentant ženy. Dnes podstupuje detranzici a zároveň přijímá smíšenou, nebinární prezentaci – reprezentuje jako muž, ale ponechává si ženské rysy, jako jsou delší vlasy a implantáty prsou, které někdy zvažuje odstranit, ale prozatím si je nechal. Nikdy nepodstoupil vaginoplastiku, ačkoli se k ní přiblížil, a od doby, kdy přestal užívat ženské hormony, zažil návrat mužských charakteristik, jako je tělesné ochlupení, růst vousů a sexuální touha. Popisuje také byrokratické potíže s právními dokumenty označenými jako nebinární, které zkomplikovaly získání jeho pasu a řidičského průkazu. Marjo kritizuje rychlost své tranzice a poznamenává, že pouhé tři hodiny hodnocení efektivně určily jeho osud. Domnívá se, že pro některé se změna pohlaví stává snadným únikem před těžší prací na naučení se sebelásce a zvládání duševního zdraví, a že společenské trendy a příliš afirmativní klinici – kteří by podle něj měli pacienty konfrontovat s obtížnými radami,而不是 jen schvalovat – tlačí lidi k nezvratným volbám. Trvá na tom, že skutečná genderová dysforie existuje, ale je vzácnější, než je nyní zobrazováno, a že tranzice je rozhodnutí měnící život, které vyžaduje mnohem více času a opatrnosti. Nyní mluví otevřeně, aby zvýšil povědomí, doufaje, že ušetří ostatní před ukvapenými rozhodnutími, zatímco sám prochází svou vlastní probíhající cestou spojenou s obrazem těla, právní byrokracií a identitou.